Dluhy se mají splácet. Inkasní agentury však vyžadují po dlužnících mnohem vyšší částky, než činí samotný dluh, a založily si na tom výnosný byznys. Jejich hlavní činností je vymáhání pohledávek. Způsob, jakým se to děje, je mnohdy na hraně únosnosti. Na co mají a nemají inkasní agentury právo informuje sdružení na obranu spotřebitelů dTest.

Nejsilnější parlamentní strana vyslala nebezpečný signál. Respektovat pravomocná rozhodnutí soudu a platit dluhy není třeba.

Dluhy lidem ukrajují z jejich mzdy stále větší část. Zatímco v roce 2007 vydávali lidé na splácení úvěrů přibližně pětinu své mzdy, v roce 2015 to již byla více než čtvrtina. Zvyšuje se jak částka, kterou si lidé půjčují na bydlení i na spotřebu, tak i celkový objem půjček. Naopak se snižuje počet lidí s úvěry. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Vládní předloha, kterou schválila poslanecká sněmovna, by měla vyjmout z exekuce polovinu peněz na bankovním účtu nezadluženého manžela. Nejméně by však mělo jít o dvojnásobek životního minima. Při nařízení exekuce bude nezadlužený manžel upozorněn na to, že si tuto částku bude moci vybrat. Novelu nyní musí ještě schválit senát.

Možná to znáte z vlastní zkušenosti. Lidé, kteří peníze mají, je příliš nepůjčují a ti, kteří vychází jen tak tak, se s vámi podělí i o to málo. A občas dokonce nabídnou i to, co nemají. Výsledek? Nakonec nemají ani kamaráda, ani peníze, zůstanou jim jen cizí dluhy a spousta starostí jak nedopadnout na úplně finanční dno.

Většina rodičů se snaží připravit svému dítěti tu nejlepší budoucnost, ale to bohužel není případ čtrnáctileté dlužnice. Může za to dědictví po otci, který jí zemřel. Půjčka ze šedé zóny, kterým bychom se zásadně měli vyhýbat, která za půjčených 200 tisíc požaduje šestinásobek.