Z regionu střední Evropy chodily v posledních letech spíš špatné zprávy pro tamní penzijní fondy. Polsko v roce 2013 snížilo jednorázově vládní dluh tak, že škrtlo pohledávky 2. pilířových penzijních fondů. Následovalo tak Maďarsko, inspirovalo Slovensko a v poslední fázi také likvidaci 2. pilíře v ČR.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) rozesílá přehled důchodových dob lidem předdůchodového věku. Jsou zdarma a není třeba o ně žádat. ČSSZ rozešle zhruba sto tisíc dopisů během letošního září lidem předdůchodového věku. Konkrétně se jedná o muže narozené v roce 1957 a ženy, které se narodily v roce 1960, tj. lidi, kteří mají krátce před důchodem.

Z důvodu zpřísnění podmínek pro pobírání vdovského důchodu pobírá vdovský důchod rok od roku méně vdov. Spoléhat na finanční zajištění od státu formou vdovského důchodu nejde.

Stárnutí společnosti představuje zásadní otázku Evropského penzijního systému. Finsko, Švédsko a Dánsko na ni již nalezly odpovědi. Jedna z těch nejdůležitějších: neflexibilní model důchodového věku je již zastaralý.

Poslanci se po prázdninové pauze znovu sešli ve Sněmovně. Odsouhlasili zvýšení důchodů o tisíc korun lidem nad 85 let, přilepší si důchodci s malou penzí. Změní se také složení důchodů, což se odrazí ve valorizaci.

V loňském roce pobíralo od států nějakou formu důchodu tři a půl milionu lidí. Na starobní, invalidní, vdovské a sirotčí důchody dával vloni stát přes 400 miliard korun. Pokud jde čistě o starobní důchody, nejvíce dostávali Pražané, kde byl průměrný starobní důchod 12 646 korun. Naopak nejnižší průměrný důchod byl v Olomouckém kraji, kde starobní důchodci dostávali průměrně 11 496 korun.