Od 1. ledna tohoto roku se nezvýšila pouze DPH, ale také daň z převodu nemovitostí. Mírný růst z 3% na nová 4 % není žádným přelomovým krokem, ačkoliv o jeho rozumnosti lze polemizovat. Jednak v řadě zemí se stát bez této daně zcela obejde, jednak kvůli zvýšení uprostřed recese.

Když se řekne investice do nemovitostí, příznivci tohoto způsobu ukládání peněz vidí zejména zajímavý způsob zajištění na důchod, nebo ochrany před inflací, odpůrci pak špatnou likviditu, nejistý a těžce kvantifikovatelný výnos, nebo vysoké náklady. Pravdu mohou mít oba, jisté ale je, že nemovitosti jako investice nejsou vhodné pro každého.

K velké radosti koalice a explicitně vyjádřenému dojetí ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) vstoupí v lednu 2013 v platnost zákon o církevních restitucích. Opozice i prezident z toho radost naopak nemají, tvrdí, že bude vráceno více, než církvím náleží.

Trh s nemovitostmi na podzim letošního roku ožil. Oživení po náročné resuscitaci ovšem nemusí trvat dlouho. Podle nedávno zveřejněné studie KPMG by v realitním trhu mohl klíčit zárodek další ekonomické recese.

Vláda se velmi razantně snaží protlačit celou řadu změn v daňové oblasti. Ať je to další zvýšení daně z přidané hodnoty, nebo daň z převodu nemovitostí.

Kvůli absenci jakéhokoliv kontrolního systému transakcí se velice často stává, že jak prodejci, tak pronajímatelé neodvádí předepsané daňové odvody. Stát tak může ročně přicházet až o 750 milionů korun. Změnit by to mohl registr inzertních transakcí.