Spoření na penzi je nutností. Zejména mladší lidé (řekněme řádově do 40 let věku) nemají nejmenší jistotu, kdy a jak velkou státní penzi dostanou. Náhradový poměr i u současných penzistů dosahuje v oblasti kolem průměrné mzdy přibližně 40 % a současné vládní návrhy na navyšování penzí představují spíše politická gesta bez zajištěných zdrojů financování než dlouhodobě udržitelný stav.

Aktuálně penzijní společnosti spravují 414 mld. Kč. Meziročně toto číslo roste. S ohledem na počet účastníků, který koncem roku 2017 byl 4 452 000, pak vychází, že průměrná smlouva má naspořeno 93 000 Kč. Je to dostatečné?

Co nás čeká v budoucnosti v rámci demografického vývoje? Podařil se třetí pilíř důchodové reformy? Jak funguje doplňkové penzijní spoření? Jaké jsou rozdíly mezi účastnickými fondy a transformovanými fondy? Rozhovor Emila Brože s Richardem Siudou (ředitelem prodeje a členem představenstva Conseq penzijní společnosti), Janem Ležákem (manažerem pro externí prodej Penzijního fondu České spořitelny) a Lukášem Škopkem (vedoucím péče o firemní zákazníky spol. Partners).

Poslanci v pátek podpořili v druhém kolem zvýšení penzí od ledna 2019. Novela, která má zvýšit životní úroveň důchodců s nízkými příjmy, míří do závěrečného čtení.

S rostoucím příjmem náhradový poměr při odchodu do důchodu citelně klesá. Při výpočtu státního důchodu v Česku je výrazným způsobem zastoupen prvek solidarity. Lidé s nízkými příjmy si odchodem do penze příliš nepohorší. Podívejme se na praktické výpočty letošního roku.

Transformované fondy svým účastníkům v loňském roce v průměru reálně prodělaly 1,9 %. Důvodem jsou nízké úrokové sazby a rozhýbaná inflace na úrovni 2,5 %. Který transformovaný fond prodělal nejméně?