Omezení hypoték ze strany ČNB a nízké úrokové sazby hrály v loňském roce stavebním spořitelnám do karet. Rozpůjčovaly téměř 60 miliard korun. Přes pokles nově uzavřených smluv o stavebním spoření se ale většině daří i na poli dětského stavebního spoření.

Lidé v Česku si nejčastěji ukládají peníze stranou prostřednictvím penzijního spoření. Využívá jej více než polovina dotázaných. Mnozí z nich ale začínají myslet na důchod teprve ve chvíli, kdy se musí starat o své rodiče. Péče o rodiče i děti přitom výrazně zatěžuje jejich rozpočty, lidé tedy paradoxně začínají šetřit na penzi ve chvíli, kdy je to pro ně nejobtížnější, ukázal průzkum Poštovní spořitelny.

Jak si zajistit dostatečné množství finančních prostředků na stáří? Možností je bezesporu řada. Co asi napadne jako první, jsou penzijní fondy. Jenže které? Vyplatí se setrvat ve starém penzijku, nebo přejít do nového? A v čem je rozdíl?

Podle posledních průzkumů veřejného mínění si na důchod vytváří rezervu asi 60% obyvatel České republiky. Mezi nejčastěji využívaný produkt ke spoření na penzi patří „penzijko“ se státním příspěvkem. To ještě můžeme rozdělit na staré „penzijko“, tedy penzijní připojištění, u kterého se nemůžete dostat do mínusu a doplňkové penzijní spoření, tedy nové „penzijko“, kde sice můžete vydělat podstatně víc, ale můžete se dostat i do mínusu.

Stavební spořitelny letos excelují v poskytování úvěrů. Zaostávají však v uzavírání nových smluv o stavebním spoření. Situace se ale může změnit s rostoucími základními úrokovými sazbami. Kdy se růst sazeb ČNB promítne na trh stavebního spoření?

Stavební spoření vychází mezi spořicími a investičními produkty jako nejoblíbenější způsob spoření. Jaký je ale trend? A jak dlouho stavební spoření nejoblíbenějším produktem zůstane?