Naprostá většina veřejnosti považuje dnešní výši starobních důchodů za nepřiměřeně nízkou (78 %). Lidé si myslí, že průměrný starobní důchod nestačí k pokrytí základních potřeb penzistů (69 %) a současný důchodový systém neumožňuje prožít důstojné stáří (78 %). Názory závisí především na věku, materiálním zajištění domácností a na stranických preferencích občanů. Nejkritičtější postoje zaujímají příznivci KSČM a ČSSD, ale nespokojenost s důchody převládá, i když v menší míře, také mezi sympatizanty ostatních parlamentních stran.

Penzijní fondy už oznamují svým klientům, jaké zhodnocení jim připíší za minulý rok. I přes katastrofu na kapitálových trzích nakonec budou v plusu – ostatně to jinak ani nejde. Ještě větším překvapením však je, že většina fondů dosáhla za minulý rok vcelku zajímavých zisků. Je to skutečnost, nebo je pouze potřeba se dívat do správných kolonek?

Celkový zisk ING Penzijního fondu za rok 2008 dosáhl 8,8 mil. Kč. Na základě rozhodnutí valné hromady, která proběhla dne 14. 5. 2009, je účastníkům penzijního připojištění za rok 2008 připsáno zhodnocení ve výši 0,04 % p.a.

Vláda přijala návrh druhé etapy důchodové reformy, který souvisí zejména s přeměnou stávajících důchodových fondů na nové důchodové společnosti. Klienti by mohli získat širší možnosti ve výběru spoření. Ti by i nadále získávali podporu státu, ale zároveň by podstupovali větší rizika, a to zejména v nižší záruce ročního minimálního zhodnocení vkladů. Návrh zákona musí schválit poslanci, senátoři a prezident. Pokud by návrh prošel, mohl by začít platit od ledna příštího roku.

V celé české republice si na důchod spoří již více než polovina obyvatel starších dvaceti let. Jak ale k systému penzijního připojištění přistupují obyvatelé jednotlivých krajů? Zatímco Praha společně s Karlovarským kraje patří k místům s nejnižším počtem uzavřených připojištění na obyvatele, na druhé straně pomyslného žebříčku figurují Zlín a Vysočina.

Aktuální důchodový průměr se pohybuje kolem 40 %, což znamená, že státní penze nenahradí ani polovinu posledního výdělku důchodce. Pro každého obyvatele je tak do budoucna nevyhnutelná jistá forma spoření na penzi. Podle analýzy agentury Swiss Re budou lidé v dnešní západní společnosti potřebovat, s ohledem na očekávanou délku života, potřebovat v průměru nejméně 70 % posledního příjmu.