Český důchodový systém rozlišuje tři základní okruhy důchodů – starobní, invalidní a pozůstalostní. Invalidní důchody mohou být buď plné či částečné, pozůstalostními důchody rozumíme důchody vdovské, vdovecké a sirotčí. Zatímco tyto druhy důchodů legislativa výslovně stanovuje, rozdělení starobních důchodů je zvykovou záležitostí. Léty se zažily tři názvy.

Minulou středu vláda rozhodla, že se zvýší zvláštní příspěvek k důchodu. A to od ledna 2010. Byla totiž splněna valorizační podmínka, kterou stanovuje zákon. Podle něj má vláda zvláštní příspěvek k důchodu zvýšit v případě, že úhrnný index cen v pravidelné veřejné hromadné vnitrostátní železniční a autobusové dopravě, za vnitrostátní telefonní služby a za tuzemské lázeňské nebo rekreační pobyty vzroste aspoň o 5 %. Tento ukazatel dosáhl růstu 6,6 %.

Pokud se lidé rozhodnou, mohou za určitých podmínek požádat o důchod před dosažením svého důchodového věku. Existují dva druhy předčasného starobního důchodu: trvale krácený (ST) a dočasně krácený (SD). V obou případech je podmínkou získání 25 let pojištění.

Přesto že mnoho lidí má pocit, že současný penzijní systém má potíže, očekávají od státu v důchodu dostatečnou pomoc. A i když je podíl lidí, kteří na důchod spoří, dost vysoký, částky jsou příliš nízké.

Podle údajů Asociace penzijních fondů (APF), vydělali tuzemské penzijní fondy až o 30% méně, než tomu bylo dříve. Konkrétní zisk byl kolem jedné miliardy korun. Od začátku roku však penzijní fondy získaly o 109.000 klientů více. Celkem tak mají všechny penzijní fondy dohromady 4,405 milionu klientů. Na důchod si dobrovolně spoří již více než dvě třetiny práceschopné populace.

Podle studie Českého statistického úřadu bude podíl důchodců v roce 2065 vzhledem k celkovému počtu obyvatel více než třetinový. Ze studie vyplývá, že počet obyvatel dosáhne vrcholu v roce 2030, poté začne klesat. Již dnes také klesá podíl osob v produktivním věku a současně se ale zvyšuje střední délka života.