Spoření v takzvaném třetím důchodovém pilíři by mělo být atraktivnější. Lidé by například měli mít možnost spořit dříve než od 18 let, výhodnější by mělo být postupné vyplácení naspořených peněz.

"Nedostatky v poradenství" získaly v poslední době značné pokrytí na stránkách o osobních financích a v odborném tisku nejen ve Velké Británii, ale se stále větším zájmem se setkávají po celé Evropě i mimo ni. Důraz by ale měl být kladen především na "nedostatky penzí".

Stavebním spořitelnám se stále daří poskytovat úvěry. Uzavírání nových smluv je ale jejich slabší stránkou. Některé stavební spořitelny se proto snaží lákat nové klienty na finanční zvýhodnění či tablet. Akce se zaměřují na děti a mladší klienty.

V bankách leží ladem stamiliardy eur. Jejich využití není podle Evropské komise optimální. Chce je z bank vytáhnout na kapitálový trh, kde se zpřístupní firmám k investicím. Klíčovou roli mají sehrát i finanční zprostředkovatelé.

Téměř polovina Čechů si zakládá stavební spoření již s úmyslem investovat úspory do bydlení, desetina kvůli možnosti čerpat úvěr. Třetina spořící populace nezná předem účel, na který použije naspořené prostředky. Pouze 9 % lidí si spoří z jiných důvodů nebo na konkrétní účely, které nesouvisí s bydlením.

Ani Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) není neomylná. Přesvědčil se o tom i jeden penzista, kterému se nezdála výše důchodu a bojoval za přepočítání. Senior, který se na ochránkyni lidských práv obrátil s prosbou o prověření výše svého důchodu, se do dvou měsíců dočkal jeho zvýšení a doplatku rozdílu za téměř 10 let zpětně.