Podle posledních průzkumů veřejného mínění si na důchod vytváří rezervu asi 60% obyvatel České republiky. Mezi nejčastěji využívaný produkt ke spoření na penzi patří „penzijko“ se státním příspěvkem. To ještě můžeme rozdělit na staré „penzijko“, tedy penzijní připojištění, u kterého se nemůžete dostat do mínusu a doplňkové penzijní spoření, tedy nové „penzijko“, kde sice můžete vydělat podstatně víc, ale můžete se dostat i do mínusu.

V rámci předvolebního klání, se novináři TV NOVA podívali na to, jak se významné politické strany staví k současným důchodům. Všechny strany a hnutí, které mají podle předvolebních průzkumů nad 5 % hlasů, chtějí reformovat důchodový systém. Většina z nich slibuje zvýšení dávek.

Mladší lidé v produktivním věku již začínají chápat, že se o ně stát nepostará ve stáří. Tedy minimálně tak, jak by si sami přáli po finanční sránce. Co ale lidé těsně před důchodem, nebo dokonce v důchodu? Ti už prostor začít s málem na spoření nemají.

Při výpočtu starobního důchodu platí, že čím je vyšší příjem v produktivním životě, tím je vyšší státní důchod. Vyšší příjem o tisícikorunu však může ovlivnit výši státního důchodu rozdílně. Podívejme se na praktické příklady.

Strana zelených chce zavést státem garantované zpětné hypotéky pro seniory. Důchodci by mohli odprodat svůj byt státu a pobírat za něj doživotní rentu. Cílem je zlepšit finanční situaci důchodců a zajistit dostupné nájemní bydlení pro mladé. Jde o elegantní řešení pro důchodce a mladé bez háčků?

Vyplácení důchodů v České republice zažije moderní revoluci. Obrovský tendr v hodnotě 300 milionů korun chystá Česká správa sociálního zabezpečení. Přes tento úřad protečou ročně stovky miliard korun a nový systém vyplácení důchodů by měl začít v roce 2020.