Rekordní nezaměstnanost a dobrá kondice ekonomiky tlačí platy ve všech profesích nahoru. Přesto jsou nůžky mezi nejlépe a nejhůře vydělávajícími Čechy pořádně otevřené. Zatímco ti nejhůře placení zaměstnanci si musí vystačit s 11 tisíci hrubého, ti nejlépe placení vydělávají měsíčně statisíce.

České ženy pracují 82 dní v roce zadarmo. Alespoň pokud srovnáme rozdíly mezi platy mužů a žen na stejných pracovních pozicích. Ženy si v průměru za rok vydělají o téměř 81 tisíc méně než muži. Česká republika je zemí s druhou největší nerovností v odměňování žen a mužů v Evropské unii. Rozdíl mezi výplatou mužů a žen je 22,5 %.

Vláda v souladu s naším očekáváním přislíbila navýšení platů ve veřejném sektoru. Jak jsme upozornili v našich srpnových Ekonomických výhledech, tento krok by měl zvýšit průměrný plat ve veřejné sféře nad průměrnou mzdu v celé ekonomice. Vyplývá to z dat, která obsahovala červnová Příprava státního rozpočtu (shrnuje plány pro celou veřejnou sféru v tomto případě lépe než samotný návrh rozpočtu), a z ekonomické prognózy Komerční banky.

Ještě pár let zpátky řada Čechů bezvýsledně sháněla práci. Nyní je situace přesně opačná - pracovní místa jsou, ale chybí lidé. Firmy se proto o nové zaměstnance přetahují a lákají je na řadu bonusů a benefitů.

Tripartita dnes jednala o zvýšení minimální mzdy o dalších 1 200 korun měsíčně. Tak vysoké tempo zvyšování minimální mzdy podle Hospodářské komory ohrožuje tuzemské hospodářství a konkurenceschopnost podniků. Umělý tlak na růst mezd prostřednictvím minimální mzdy neodpovídá přirozenému růstu mezd v českém hospodářství. Pokud Sobotkova vláda od roku 2018 zvýší minimální mzdu o dalších 1 200 korun měsíčně, znamenalo by to za celý mandát této vlády nárůst už o 43,5 procenta.

Zaručený příjem od státu má své příznivce i odpůrce. Jeho podstata spočívá v tom, že občané státu by dostávali určitý finanční obnos bez rozdílu věku, pohlaví, vzdělání, profese atd. Všichni by prostě každý měsíc dostávali garantovaný příjem.