Banky drží úrokové sazby spořicích účtů při zemi, kam je stlačila politika nulových úrokových sazeb a devizové intervence České národní banky (ČNB). Aby klient získal zajímavější úročení, musí bance odvést něco zpátky – a aktivně využívat její služby. Co české banky požadují?

Státní podpora spoření na penzi má své slabiny. Podporován je pouze úzký výčet produktů, jejichž využití není vždy výhodné a pro klienty žádoucí. Rozšířit možnosti by mohl individuální penzijní účet.

Dvě procenta na termínovaných vkladech a na spořicích ještě o něco méně. Tak se dnes úročí vklady v těch lepších bankách. Dobrou zprávou ale je, že si z nich jen minimum odkrajuje skrytý žrout – inflace. Ta se trvale drží hluboko pod jedním procentem a dobrý spořicí účet nad ní s přehledem zvítězí.

Stavebním spořitelnám klesá počet nových klientských smluv. Pětina nových smluv ubyla kvůli změně občanského zákoníku, který zavedl povinnost posuzování výpovědí smluv nezletilců opatrovnickým soudem.

Vypověděla vám stavební spořitelna stavební spoření nebo vám skončila šestiletá vázací doba? Peníze právě teď nepotřebujete, tak co si s nimi počít? Nejprve si rozmyslete, kdy budete tyto finanční prostředky potřebovat a jaké riziko jste ochotni přijmout. Zašít peníze do matrace není zrovna nejlepším řešením.

O tom, že by si lidé měli spořit na důchod a že si spoří málo, se hovoří od počátku fungování penzijního připojištění. Obecně platí, že by si každý občan našeho státu měl odkládat na penzi 5 až 10 % své mzdy po celou dobu svého ekonomicky aktivního života. Doposud bylo dosaženo maximálně 3 % průměrné mzdy.